Homeopatie může často pomoci v následujících problémech:

alergie, astma, atopický exém, akné, senná rýma, artritida, artróza, chronický kašel, opakované záněty středouší (dětské otitidy), opakované angíny a obecně záněty dýchacích cest, anorexie/bulimie, zažívací poruchy a dyspepsie, chronická zácpa, průjmy, bolesti hlavy a migrény, přetrvávající následky přechozené chřipky a těžších infekčních chorob, chronický únavový syndrom, hemoroidy, nehojící se rány a vředy, prostatismus, inkontinence moči, záněty urogenitálního systému, ledvinové a žlučníkové koliky (prevence), zmírnění projevů lupenky, poruchy menstruačního cyklu, vypadávání vlasů po porodu, poporodní deprese, regenerace po těžším porodu, zmírnění následků porodních traumat (asfyxie novorozenců), potíže v období přechodu, strachy, fobie, deprese, nespavost, hyperaktivita, následky očkování, následky prožitých šoků a stresových situací, následky extrémní fyzické i psychické zátěže, následky traumatických událostí (omrzliny, přidušení, otravy jídlem, opaření) a v řadě dalších potíží.

--- --- ---

Po letech zkoušení a ověřování používám nyní kombinace homeopatických léků a jejich potencí  současně v jedné směsi připravované vždy "na míru" individuálnímu pacientovi. Název směsi je pak zpravidla odvozen z úvodních písmen jednotlivých léků. Ukazuje se totiž, že pravidlo klasické homeopatie "jeden lék v jednom čase" zbytečně ochuzuje léčebné možnosti této metody a odsuzuje některé složitější případy ke zbytečnému neúspěchu. Obvykle střídám u jednoho pacienta 2-3 takovéto kombinace - směsi v týdenních intervalech a s opakováním po dobu 1-3 měsíců, přičemž nejčastěji jde o podávání léku 1x denně v PO - ČT nebo PO-ST, přičemž zbytek týdne nejsou podávány žádné homeopatické léky. Toto se jeví jako nejefektivnější postup léčby.

Jinak obecně praktikuji homeopatii orientovanou (nikoliv výlučně) na indické metody uvažující jako klíčové pro odběr případu symptomy mysli pacienta. Vycházím zejména z metod dr. Rajana Sankarana a bratrů Sehgalů. Každý případ odebírám individuálně a postupně, t.j. po časových vrstvách (jedna vrstva = jeden problém, trauma, choroba). Podle přání pacienta lze postupovat od současnosti až k okamžiku zrození pacienta a postupně odstraňovat kořeny nemocí (homeopatická škola Tinuse Smitse - Holandsko a Francisca Eizayagy - Argentina). Technika odběru případu po vrstvách se ukazuje jako nezbytná u pacientů tam, kde působí převážně alopatická ("technická") medicína, to jest zejména v euroamerickém regionu. Zde se až na vyjímky již u pacientů nesetkáme s čistými obrazy homeopatických léků tak, jak s nimi je zvyklá pracovat tzv. konstituční kentiánská homeopatie respektující základní princip "jeden homeopatický lék na celý život" (jeden člověk = jedna konstituce). I konstituční homeopatie má však stále své významné místo, neboť s čistými obrazy léků se v dnešní době setkáváme nejen v zemích třetího světa (viz např. homeopatická mise v Keni či v Nepálu), ale i u nás - i když výjimečně - u pacientů, kteří dlouhodobě odmítají alopatickou léčbu a očkování (lidé alternativních životních stylů, lidé společensky odmítaní pro své problémy se sociální adaptací, lidé z hor či z odlehlých zemědělských usedlostí, lidé stojící z jakýchkoliv důvodů mimo společnost). Pacienti, kteří jsou léčeni většinu svého života alopaticky a kteří absolvovali obvyklé schema očkování, mají vlivem potlačujících efektů alopatik a očkovacích sér (s nejdramatičtějším efektem se setkáváme při hormonální léčbě) navrstveno těchto konstitucí celou řadu v závislosti na historii osobní i rodové a proto zde nelze vystačit s jediným konstitučním lékem. Tato situace přináší ještě jeden významný fakt pro odběr případu. V důsledku celoživotní alopatické léčby jsou silně zkresleny zejména fyzické symptomy (pokud se nejedná o nově vzniklý akutní stav), neboť na ně je obvykle běžná medicína zaměřena. Proto fyzické příznaky ztrácejí dobrou vypovídací hodnotu o kořeni nemoci. Proto v dnešní době vzrůstá význam symptomů mysli, které zůstávají neporušené a které nezkresleně informují ošetřujícího homeopata o skutečném obrazu - kořeni nemoci, o esenci, k níž pak homeopat hledá lék na základě zákona podobnosti.